Má smysl se vzdělávat?

09.02.2012 17:25

komensky1. pololetí školního roku 2011/2012 je za námi. Informační systém Bakaláři nám poskytuje celou řadu sestav k rozboru výsledků po oborech vzdělávání, po třídách až k jednotlivcům. Vzhledem k výsledkům vzdělávání a k blížícím se maturitním zkouškám a zkouškám závěrečným, vedení školy rozhodlo o mimořádném svolání třídních schůzek vycházejících ročníků. Záměrem bylo informovat o mnohdy nedobrém přístupu studentů k vlastnímu vzdělávání, uvědomit si aktuálnost problematiky z pohledu blížících se závěrečných zkoušek a pokusit se nalézt vhodné nástroje, jak situaci zlepšit. Zájem ze strany rodičovské veřejnosti však nenalezl potřebnou odezvu, a to ještě především u těch rodičů, jejichž synové či dcery by pomoc vzhledem ke svým studijním výsledkům potřebovali.

Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě všechno ve škole bavilo, a že mi tam všechno šlo. Vlastně jsem nikdy nebyl velkým přítelem učení. Dnes ale vím, že to smysl mělo, i když v mém budoucím povolání jsem všechny poznatky nepoužil. Je omyl, že vzdělání slouží pouze a výhradně k praktickému uplatnění se v pracovním procesu, i když to je samozřejmě aspekt velmi důležitý. Všeobecné vzdělání totiž především obohacuje ducha, pěstuje kulturnost, otevírá nové obzory mysli, cvičí paměť a schopnost logického uvažování. Vzdělaný člověk se především mnohem hůře stane obětí všelijakých podvodů, lží a manipulací. Lidově řečeno, nikdo z vás tak snadno neudělá vola!

Na základní a následně střední škole je nutné se naučit obrovskému množství poznatků, často prostě mechanicky. Platí to mnohdy i o vysokoškolském studiu. I v praktickém životě je nutné leccos si pamatovat (pravidla silničního provozu, pravidla 1. pomoci…). Zároveň vědci dokázali, že pravidelný trénink mozku snižuje pravděpodobnost onemocnění mentálními chorobami ve stáří. Matematika je nezpochybnitelná a přísně objektivní věda. Její zásady jsou, na rozdíl třeba od zásad práva, neměnné. Člověk díky ní pochopí jisté univerzální logické souvislosti, též uplatnitelné v životě, jeho mozek se naučí myslet jinak, výkonněji.

Díky vzdělávání se zvyšuje kulturnost, což snižuje xenofobii – strach z neznáma, neznámého. Xenofobie ovlivňovala ve velké míře chod dějin. Dnes, díky jisté vzdělanosti, již takovou šanci ovlivnit chod dějin nemá.  Lidé se navzájem likvidovali a nenáviděli na základě národnosti, náboženství, barvy pleti, či světského přesvědčení. Čím více se zvyšuje vzdělanost, tím více se prosazuje tolerance. Ještě tak nalézt lék na morálku a věřte, bude nám hej. Věříte v podání ruky jako projevu stvrzení slibu? Věříte v čestné slovo? Možná, že jsem pošetilý, já ano.

Anglický spisovatel George Orwell geniálně popsal to, co chytří lidé říkali už dříve – tedy že skutečnou svobodu myšlení může mít jenom člověk vzdělaný. Nevzdělaný nechápe, že je s ním manipulováno.

Proč tento výlev, proč toto mentorování? V životě není a nebude nic zadarmo. Vše si budeme muset odpracovat. Pokud budeme znát souvislosti a vazby, pokud budeme umět volit vhodné postupy a nástroje, budeme efektivnější a tudíž žádanější.

Protože jsem nenašel potřebnou rodičovskou podporu k řešení situace ve vzdělávání některých našich studentů z řad jejich rodičů, budeme si zvát k pohovoru ty studenty, kteří vzdělávání nezvládají. Z 99% jsem přesvědčen, že ono nezvládání není dáno nízkým IQ dotyčného, ale pouze jen jeho lajdáctvím.

Chceme se dopídit a hlavně pomoci řešit situaci, dokud ještě není pozdě. Zástupce ředitele, výchovná poradkyně a třídní učitelé jsou vám k dispozici.

K pohovoru budou zváni studenti s průměrem horším jak 3,5 a s vysokou absencí.

Ing. Karel Hladík, zástupce ředitele pro výchovu a vzdělávání

Příspěvek byl publikován v rubrice Škola a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.