10.04.2013 18:04

Opakování ročníku ve střední škole

Právní úprava:  

• § 66 odst. 2 a 7 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších přepisů
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)

Ředitel střední školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Žádost o povolení opakování ročníku musí být písemná a v případě, že ji podává zákonný zástupce nezletilého žáka, musí obsahovat rovněž souhlas žáka. Tuto žádost je nutné podat nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku nebo později, v den, kdy žák neprospěl při hodnocení opravné zkoušky v náhradním termínu nebo v den, kdy žák, který nemohl být na konci druhého pololetí hodnocen, neprospěl při hodnocení v náhradním termínu.

Žák posledního ročníku může žádost o opakování ročníku podat nejpozději do 30. června příslušného školního roku v případě, že nekonal závěrečnou zkoušku respektive jednu nebo obě části maturitní zkoušky v náhradním termínu, protože na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. Opakování ročníku není však možné povolit žákovi, který závěrečnou případně jednu nebo obě části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně.

Z výše uvedeného vyplývá, že na povolení opakování ročníku není právní nárok, je tedy pouze na rozhodnutí ředitele střední školy, zda opakování ročníku povolí nebo nikoli.

V případě, že ředitel školy žádosti vyhoví, vydá o této skutečnosti písemné potvrzení. Žák nepřestává být žákem školy a pokračuje ve vzdělávání.

V opačném případě vydá ve správním řízení rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku, které musí být v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu náležitě odůvodněno. Podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu je ředitel školy před vydáním tohoto rozhodnutí rovněž povinen vyzvat zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může proti rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat k řediteli školy odvolání. O odvolání rozhodne příslušný krajský úřad.

V případě, že žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka ředitel školy nevyhoví, žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku, nejdříve však 30. června příslušného školní roku (žáci posledního ročníku střední školy) nebo 31. srpna (žáci nižších ročníků střední školy). Do doby nabytí právní moci rozhodnutí žák navštěvuje ročník, o jehož opakování žádá.

Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

• žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,
• žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.
• Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)
Žák vykonal dne:___ opravnou zkoušku z předmětu: ___ s prospěchem: _______________________ .
Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)
Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

• má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
• při konání opravné zkoušky.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, resp. zástupkyně ředitele školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

Klasifikační zkouška – zkouška v náhradním termínu

Klasifikační zkouška se koná za účelem získání odnocení klasifikačním stupněm u příslušného předmětu:

• po ukončení 1. pololetí z předmětů ze kterých byl žák nehodnocen. Termín určuje ředitele školy, zpravidla do dvou měsíců po ukončení klasifikačního období (31. března).
• po ukončení 2. pololetí, zpravidla v termínu opravných zkoušek (poslední týden hlavních prázdnin). Klasifikační zkoušku u končících ročníků je však nutno vykonat nejpozději do konce měsíce června příslušného školního roku.

V případě, že se žák na termín klasifikační zkoušky nedostaví, je hodnocen stupněm nedostatečný. Klasifikační zkouška není komisionální.